Americký list The New York Times (NYT) informoval nedávno o zvažovaných alternativách k protiraketovému štítu ve východní Evropě. Ten jak známo odmítá Moskva, radost z něj však nemá ani Německo (nemluvě o Rakousku a Slovensku), což se už ale v českých denících – na rozdíl od článku v NYT – obvykle nezmiňuje.

Pro Spojené státy představují kontroverzní základny v Česku a Polsku vedle zahraničně-politických komplikací také nezanedbatelné finanční břemeno (dokonce větší, než se původně předpokládalo). A prezident Obama před časem znovu zdůraznil svou nechuť investovat do nákladných vojenských projektů
s nejistými výsledky.

Radar a antirakety by tak nakonec mohly vyrůst na Balkáně nebo v Turecku, odkud lze ostatně lépe čelit hlavnímu nebezpečí z Íránu, tj. raketám krátkého doletu. Jiné řešení nabízí mobilní protiraketový systém vyvíjený společností Boeing. Zdá se tedy, že Pentagon přestal počítat se základnami ve střední Evropě, jak naznačil i polský tisk.

Přehnaný optimismus ale není na místě. Na obou stranách Atlantiku stále působí množství vlivných osob usilujících o instalaci radaru v Brdech. Příkladem budiž zástupce šéfa Sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA, generál James Cartwright. Zapomenout nesmíme ani tuzemské signatáře „podivného dopisu Obamovi“ – Karla Schwarzenberga (TOP 09), Alexandra Vondru (ODS) a Václava Havla propagujícího Stranu zelených.

O radaru tedy nerozhodne jen Obama, Boeing, či Turecko, ale do značné míry právě i český volič.