Válka bez hranic
30.5.2011 - Převzato z Global Research
Květen 24, 2011
Kolik dalších vojáků musí ještě zemřít v zahraničních misích, kolik je ještě zapotřebí teroristických útoků proti US a jejich spojencům po celém světě, a kolik dalších států, společně s Pákistánem, se musí rozlítit v takovém rozsahu, že vládní síly začnou střílet na americká letadla, než si američtí zákonodárci a manažeři uvědomí, že se děje něco špatného? Dva vrcholoví američtí senátoři, demokrat John Kerry a Republikán John McCain, spolu s jejich pěti kolegy, v pondělí předložili rezoluci, která podpoří americké vojenské angažmá proti Libyii. Prezident Obama jim za to okamžitě poděkoval.
Ve skutečnosti mu však tato rezoluce dá rozhřešení z vážného porušení amerických zákonů, které vyžadují, aby prezident dostal schválení od Kongresu pro vojenské akce nejpozději 60 dní po zahájení operace. Lhůta vypršela minulý pátek, a do té chvíle president nepožádal Kongres, aby mu k tomu dal svuj souhlas. A tak si senátoři mysleli, že bude lépe dát svůj souhlas, než aby požadovali po presidentovi, aby dodržoval zákon. Militaristický zápal ve Spojených státech je tak vysoký, že akce proti Muammaru Kaddáfímu je jedním z mála témat, kde mají Demokraté a Republikáni naprosto stejný názor.
Dalším tématem stejného druhu je operace proti Al-Kájdě. Uvrhlo to zásadní stín starý už několik desítek let na spojenectví a partnerství s Pakistánem, s protiamerickým smýšlením v této zemi stoupajícím do nebe a teroristy, kteří usilující o pomstu proti komukoli. Usáma bin Ládin je však mrtvý a účel světí prostředky. V nedávném rozhovoru pro BBC navíc prezident Obama uvedl, že by tuto operaci znovu opakoval na území kteréhokoliv suverénního zahraničního státu, včetně Pákistánu, pokud by měl pocit, že toto území sloužilo jako útočiště teroristům a byla tím ohrožena bezpečnost USA.
To vyvolává další otázku. Jaké jsou meze amerických akcí na světě? Nebo je to jenom opakování staré politiky „globálního četníka“?
Obama byl totiž zvolen jako holubice míru. Realita je ale taková, že teď vypadá jako daleko větší válečný štváč než byl jeho předchůdce. Válka v Iráku nekončí, válka v Afghánistánu míří k porážce a je tady nová válka v Libyi i neomezený počet (jak se jeví z Obamova rozhovoru pro BBC) nájezdů a vojenských akcí jinde ve světě. Přitom zápal v USA je takový, že Kongres je připraven odsouhlasit takovou politiku. Jeden z dodatků k zákonu o vojenských výdajích si teď ve Sněmovně reprezentantů klade za cíl zabudovat tyhle postupy do právního systému. Zástupci se snaží dát presidentovi pravomoc k napadení Al-Kájdy a jejich následovníků všude, kde se nacházejí.
Aktivisté za lidská práva se už ohradili, že takové dodatky dávají prezidenovi neomezenou pravomoc vést jakýkoliv druh vojenských operací pod záminkou, že jsou protiteroristické. Ozývají se osamělé hlasy proti takové politice. Například demokratický zástupce Dennis Kucinich přednesl návrh usnesení, ve kterém požaduje, aby Obama stáhl všechny vojáky z Libye a z oblasti kolem Libye. Je to skutečně osamělý hlas a taková rezoluce nemá šanci být přijata. Na rozdíl od výbojné rezoluce zavedené senátorem Kerry, McCainem a spol, kteří zbavují presidenta zodpovědnosti při porušení zákona, aniž by se ho dokonce jen na cokoli zeptali.
Takže, kolik ještě dalších amerických vojáků musí zemřít v zahraničních misích, kolik je ještě zapotřebí teroristických útoků proti US a jejich spojencům po celém světě, a kolik ještě dalších států, společně s Pákistánem, se musí rozlítit natolik, že vládní síly začnou střílet na americká letadla, než si američtí zákonodárci a vládní činitelé uvědomí, že se děje něco špatného? Zdá se, že orgány USA v kontextu dnešního militaristického nadšení opravdu věří, že jejich země nemá vůbec žádné hranice, a že nátlakové akce v kterékoli části světa jsou oprávněné, pokud slouží americkým národním zájmům.
„Ad majorem Dei gloriam“ (Pro větší slávu Boží) - je celá staletí staré jezuitské motto. Vypadá to, že by to Obama mohl přepsat na „Ad majorem US gloriam“.
zdroj:Outsidermedia
Kolik dalších vojáků musí ještě zemřít v zahraničních misích, kolik je ještě zapotřebí teroristických útoků proti US a jejich spojencům po celém světě, a kolik dalších států, společně s Pákistánem, se musí rozlítit v takovém rozsahu, že vládní síly začnou střílet na americká letadla, než si američtí zákonodárci a manažeři uvědomí, že se děje něco špatného? Dva vrcholoví američtí senátoři, demokrat John Kerry a Republikán John McCain, spolu s jejich pěti kolegy, v pondělí předložili rezoluci, která podpoří americké vojenské angažmá proti Libyii. Prezident Obama jim za to okamžitě poděkoval.
Ve skutečnosti mu však tato rezoluce dá rozhřešení z vážného porušení amerických zákonů, které vyžadují, aby prezident dostal schválení od Kongresu pro vojenské akce nejpozději 60 dní po zahájení operace. Lhůta vypršela minulý pátek, a do té chvíle president nepožádal Kongres, aby mu k tomu dal svuj souhlas. A tak si senátoři mysleli, že bude lépe dát svůj souhlas, než aby požadovali po presidentovi, aby dodržoval zákon. Militaristický zápal ve Spojených státech je tak vysoký, že akce proti Muammaru Kaddáfímu je jedním z mála témat, kde mají Demokraté a Republikáni naprosto stejný názor.
Dalším tématem stejného druhu je operace proti Al-Kájdě. Uvrhlo to zásadní stín starý už několik desítek let na spojenectví a partnerství s Pakistánem, s protiamerickým smýšlením v této zemi stoupajícím do nebe a teroristy, kteří usilující o pomstu proti komukoli. Usáma bin Ládin je však mrtvý a účel světí prostředky. V nedávném rozhovoru pro BBC navíc prezident Obama uvedl, že by tuto operaci znovu opakoval na území kteréhokoliv suverénního zahraničního státu, včetně Pákistánu, pokud by měl pocit, že toto území sloužilo jako útočiště teroristům a byla tím ohrožena bezpečnost USA.
To vyvolává další otázku. Jaké jsou meze amerických akcí na světě? Nebo je to jenom opakování staré politiky „globálního četníka“?
Obama byl totiž zvolen jako holubice míru. Realita je ale taková, že teď vypadá jako daleko větší válečný štváč než byl jeho předchůdce. Válka v Iráku nekončí, válka v Afghánistánu míří k porážce a je tady nová válka v Libyi i neomezený počet (jak se jeví z Obamova rozhovoru pro BBC) nájezdů a vojenských akcí jinde ve světě. Přitom zápal v USA je takový, že Kongres je připraven odsouhlasit takovou politiku. Jeden z dodatků k zákonu o vojenských výdajích si teď ve Sněmovně reprezentantů klade za cíl zabudovat tyhle postupy do právního systému. Zástupci se snaží dát presidentovi pravomoc k napadení Al-Kájdy a jejich následovníků všude, kde se nacházejí.
Aktivisté za lidská práva se už ohradili, že takové dodatky dávají prezidenovi neomezenou pravomoc vést jakýkoliv druh vojenských operací pod záminkou, že jsou protiteroristické. Ozývají se osamělé hlasy proti takové politice. Například demokratický zástupce Dennis Kucinich přednesl návrh usnesení, ve kterém požaduje, aby Obama stáhl všechny vojáky z Libye a z oblasti kolem Libye. Je to skutečně osamělý hlas a taková rezoluce nemá šanci být přijata. Na rozdíl od výbojné rezoluce zavedené senátorem Kerry, McCainem a spol, kteří zbavují presidenta zodpovědnosti při porušení zákona, aniž by se ho dokonce jen na cokoli zeptali.
Takže, kolik ještě dalších amerických vojáků musí zemřít v zahraničních misích, kolik je ještě zapotřebí teroristických útoků proti US a jejich spojencům po celém světě, a kolik ještě dalších států, společně s Pákistánem, se musí rozlítit natolik, že vládní síly začnou střílet na americká letadla, než si američtí zákonodárci a vládní činitelé uvědomí, že se děje něco špatného? Zdá se, že orgány USA v kontextu dnešního militaristického nadšení opravdu věří, že jejich země nemá vůbec žádné hranice, a že nátlakové akce v kterékoli části světa jsou oprávněné, pokud slouží americkým národním zájmům.
„Ad majorem Dei gloriam“ (Pro větší slávu Boží) - je celá staletí staré jezuitské motto. Vypadá to, že by to Obama mohl přepsat na „Ad majorem US gloriam“.
zdroj:Outsidermedia
« zpět
CHAT s osobností
TV Ne základnám
