Centrum raketového systému jde ve stejné logice jako radar - jeho mezinárodně politické zdůvodnění kulhá...


Proč být proti raketovému centru »
Pomozte iniciativě - účet 2720320001/5500

Spolek ochotných, neschopných zajistit mírovou budoucnost, tudíž nevolitelných

5.12.2016 - Iniciativa Ne základnám

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

prevence je nejúčinnější přístup k řešení nejen při snižování kriminality, nebo při vývozu a dodávek zbraní komukoliv, kdo si o ně řekne, ale i v otázkách zahraniční politiky.
Vyhodnotili jsme zodpovědnost  našich parlamentních politických stran, jejich postoj k snižování napětí, působení proti vzniku ozbrojených konfliktů, nebo jejich opačný přístup a to podpory vojenského agresivního paktu, který v prvé řadě hájí zájmy elit. K svému tvrzení níže přikládáme  informace, které v Poslanecké sněmovně ČR nezazněly.
Parlamentní strany, jejich poslankyně a poslanci svým hlasováním o Protokolu o přístupu Černé Hory k Severoatlantické alianci převzaly odpovědnost za možnou eskalaci napětí, rozpoutání možného válečného konfliktu:

ODS                       68,75%
TOP09                   68,00%
ANO                       59,57%
KDU-ČSL               57,14%
ČSSD                     54,00%
Nezařazení            37,50%
Úsvit                      14,29%
KSČM                     00,00%

Adolf Beznoska
Bohuslav Svoboda
Ivan Adamec
Jan Zahradník
Jana Fischerová
Martin Novotný
Miroslava Němcová
Petr Bendl
Radim Holeček
Vladislav Vilímec
Zbyněk Stanjura
·Anna Putnová
Daniel Korte
František Vácha
Helena Langšádlová
Jan Farský
Jaroslav Lobkowicz
Jitka Chalánková
Leoš Heger
Marek Ženíšek
Markéta Adamová
Martin Plíšek
Michal Kučera
Nina Nováková
Petr Gazdík
Rom Kostřica
Václav Horáček
Zdeněk Bezecný
·Bohuslav Chalupa
David Kasal
Helena Válková
Jan Sedláček
Jana Pastuchová
Jiří Zlatuška
Josef Hájek
Josef Kott
Karel Rais
Karel Tureček
Ladislav Okleštěk
Martin Komárek
Martin Sedlář
Matěj Fichtner
Miloslav Janulík
Miloslava Rutová
Pavel Čihák
Pavel Plzák
Pavel Šrámek
Pavel Volčík
Richard Brabec
Roman Kubíček
Roman Procházka
Stanislav Berkovec
Stanislav Pfléger
Vlastimil Vozka
Zdeněk Soukup
Zuzana Šánová
Daniel Herman
Ivan Gabal
Jan Bartošek
Jaroslav Klaška
Jiří Junek
Jiří Mihola
Ondřej Benešík
Vít Kaňkovský
Antonín Seďa
František Adámek
Igor Jakubčík
Jan Chvojka
Jaroslav Foldyna
Jeroným Tejc
Jiří Petrů
Ladislav Šincl
Ladislav Velebný
Lubomír Toufar
Lubomír Zaorálek
Lukáš Pleticha
Marie Benešová
Markéta Wernerová
Miroslava Strnadlová
Pavel Antonín
Pavel Ploc
Pavlína Nytrová
Petr Kořenek
Richard Dolejš
Robin Böhnisch
Roman Sklenák
Roman Váňa
Václav Votava
Václav Zemek
Zdeněk Syblík
Zuzana Kailová
Karel Fiedler
Karel Pražák
Milan Šarapatka
Augustin Karel Andrle Sylor


za Iniciativu Ne základnám
Eva Novotná, mluvčí

Černá Hora se přece jen dočkala.

Ministři zahraničí členských zemí NATO se na začátku prosince dohodli na zahájení rozhovorů o vstupu této balkánské země do Severoatlantické aliance. Černá Hora by se tak v průběhu dvou let mohla stát jejím 29. členem. Je to provokace, nebo strategický záměr? Článek vyšel původně na webu 

„Černé Hoře se podařilo konsolidovat demokratické instituce plně v souladu se standardy EU, její ozbrojené síly jsou nyní silnější a mohou lépe chránit své občany,“ říká generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Korupce a organizovaný zločin jsou však v zemi nadále. Zemí prochází tzv. balkánská stezka, kterou proudí zbraně a drogy z Afghánistánu. Sám premiér Milo Djukanović, jenž je u moci od 90. let buďto v pozici premiéra, nebo prezidenta, je zapojen do řady afér, u nichž je střet zájmů zcela patrný. Jeho rodina patří k nejbohatším v zemi.

Djukanović byl údajně zapleten do pašování cigaret s italskou mafií během 90. let a krátce po roce 2000. Díky pašování prý nabyl nemalého jmění. Vina mu však nikdy nebyla prokázána.

Mnohem větší skandál v souvislosti s jeho osobou se objevil při privatizaci banky Prva Banka. Djukanović se jmenoval prezidentem rady, která rozhodovala o privatizaci. Poté byla banka prodána jedinému zájemci, společnosti Monte Nova vlastněné Djukanovićovým bratrem Acem.

Minimální požadovaná cena nikdy nebyla zaplacena. Oba pak skrze další firmy nakupovali akcie Prve Banky za nejnižší ceny. Napojení Djukanoviće na kriminální živly je tedy velice pravděpodobné. Nova Banka například poskytla půjčku známému pašerákovi drog Stanko Subotićovi.

Během října 2015 se v zemi rozpoutala vlna protestů proti Djukanovićově zkorumpované vládě. Demonstrace se neobešly bez násilí, policie proti účastníkům použila slzný plyn. Vláda prohlásila, že protesty byly řízeny z Ruska s cílem zabránit vstupu Černé Hory do NATO. Opozice i Rusko tato obvinění odmítají.

Situací v Černé Hoře je znepokojena i Evropská komise, která ve zprávě z roku 2014 upozorňuje na nutnost implementace zákona o financování politických stran, posílení vlády zákona a zajištění, že antikorupční zákony budou plně fungovat také v praxi. Zpráva se rovněž zmiňuje o případech násilí proti novinářům.

Freedom House v oblasti svobody tisku označuje Černou Horu za částečně svobodnou. Což potvrzují i útoky zápalnými lahvemi na deník Vijesti, který často kritizuje vládní politiku.

Zdroj: On War On Peace (viz. Armádní noviny)


« zpět
Chcete být informováni
o aktivitách iniciativy
NE základnám?

Doporučujeme:
Neza facebook Neza youtube Neza flickr Neza twitter Neza wiki Britské listy Czech Free Press