Centrum raketového systému jde ve stejné logice jako radar - jeho mezinárodně politické zdůvodnění kulhá...


Proč být proti raketovému centru »
Pomozte iniciativě - účet 2720320001/5500

Zpráva BIS 2016 - vyjádření Karla Randáka, infiltrace levicové zcény je jednoduchá.

24.10.2017 - Iniciativa Ne základnám

 Ze zpravodajství ČT24 24.10.2017, Karel Randák, bývalý pracovník BIS v boji proti organizovanému zločinu:

,,Infiltrace levicové scény je poměrně jednoduchá".

Potom je ovšem i logický výsledek zveřejněný ve vlastní Zprávě BIS za rok 2016 - když pomineme výraz  autora zprávy ,,antiautoritářský":

,,Antiautoritářské skupiny byly nadále fragmentované a nenašla se výraznější postava, která by je sjednotila. Jejich členská základna zůstala slabá".

Nutno dodat, že výrok Karla Rendáka vždy ,,pravdomluvná" ČT, dokolečka nevysílá.

V části Zprávy BIS 2016, která se týká vývozu munice a zbraní do zahraničí nenašla BIS odvahu občanům sdělit, kde naše munice a zbraně skončily. Došlo by k odpovědi na otázku, kde teroristé a bojovníci tzv. islámského státu berou zbraně.

 

za Iniciativu Ne základnám

Václav Novotný

 

 

Část zprávy BIS za rok 2016

2.4. Ochrana ústavnosti a demokratických základů státu

V roce 2016 nezaznamenala BIS žádné aktivity, které by z pohledu zpravodajské služby představovaly konkrétní hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů ČR.

Protiimigrační a protimuslimské aktivity

BIS v souvislosti s uprchlickou krizí pokračovala v monitorování subjektů akcentujících téma imigrace a islamizace ČR a Evropy a ve vyhodnocování bezpečnostních rizik plynoucích z jejich aktivit, zejména šlo o nebezpečí šíření xenofobie, rasismu a dalších forem nesnášenlivosti.

Vedle pravicových extremistů BIS sledovala i činnost subjektů, které nelze označit a priori za extremistické, ale spíše za populistické, u nichž existovalo riziko, že šířením svého jednostranného a tendenčního postoje k islámu a muslimům či dokonce lživých tvrzení mohou manipulovat s veřejným míněním a přispět k vyvolání pocitu strachu a napětí ve společnosti.

Tematicky se příznivci tohoto spektra zaměřovali na nejrůznější jevy související s migrací – odpor vůči imigrantům z řad muslimů, nesouhlas s vládní politikou v této oblasti či s povinnými kvótami pro přijímání uprchlíků, odpor proti EU atp.

Lze konstatovat, že působení protiimigračního hnutí přispělo k polarizaci české společnosti a vzrůstající radikalizaci názorů u části veřejnosti (nejen u odpůrců, ale i u zastánců imigrace) a jejich nedůvěře v demokratické hodnoty. Někteří odpůrci imigrace z řad běžných obyvatel se postupně stávali ve svých projevech agresivnějšími a ve své podstatě se nijak zásadně v radikálnosti své rétoriky nelišili od pravicových extremistů. Tento trend byl nejvýraznější na internetu, zejména na sociálních sítích.

V průběhu roku však bylo rovněž patrné, že se vyostřená debata stala impulsem pro racionální společenskou diskusi o migraci a jejích dopadech na měnící se společnost nejen v ČR, do níž se zapojili vedle politiků i akademici a novináři. Veřejnost se díky ní mohla lépe seznámit s názory politické reprezentace ČR a řady odborníků a rovněž měla k dispozici více objektivních informací. Společně s reálným stavem migrace v roce 2016 to přispělo k určitému snížení celospolečenského napětí a zklidnění situace.

Existence široké celospolečenské diskuse ovlivnila i samotné protiimigrační hnutí, které v průběhu roku oslabovalo a ztrácelo svůj mobilizační potenciál. Heterogenní protiimigrační spektrum zůstalo i přes dílčí dočasnou spolupráci některých subjektů velmi roztříštěné a navzdory různým proklamacím o potřebě sjednocení všech vlasteneckých sil se ještě dále štěpilo. Důvodem neschopnosti a neochoty spolupracovat byly nejen vzájemné názorové rozdíly, osobní animozity a nevraživost čelných představitelů uskupení, ale i konkurenční boj před podzimními krajskými a senátními volbami. Populistické subjekty, které opanovaly daný prostor, odmítaly spojenectví s pravicovými extremisty i s ohledem na vlastní diskreditaci. Nakonec tak všechny protiimigrační strany s výjimkou jediné u voleb zcela propadly.

Upadající zájem běžné veřejnosti o téma migrace se projevil poklesem počtu protiimigračních veřejných shromáždění, snížením počtu jejich účastníků a nižším zastoupením běžných občanů.

Většina protiimigračních akcí by měla sama o sobě poklidný charakter, docházelo při nich však ke střetům vyvolaným oponenty z řad zastánců imigrace, především levicových extremistů. Ke skutečně nebezpečným formám protestů, jako zapalování uprchlických zařízení či fyzickým útokům na imigranty, nedocházelo. Většina radikálnějších projevů měla pouze verbální podobu a objevovala se zejména na internetu.

Nestátní paramilitarismus

S migrační krizí rovněž souviselo pokračující formování nejrůznějších paramilitárních a domobraneckých skupin, jejichž cílem bylo připravit se na potenciální zamezení vstupu nelegálních imigrantů do ČR a monitorování bezpečnostní situace v ulicích měst. Svým působením se snažily vyvolat dojem, že české bezpečnostní složky nejsou schopné zvládnout situaci a ochránit území ČR a její občany. Jejich aktivity však nepředstavovaly konkrétní hrozbu pro bezpečnost a demokratické základy ČR. Z jejich strany rovněž nedocházelo k užívání násilí.

Složení členské základny, ale i úroveň a míra aktivit paramilitárních a domobraneckých uskupení se odvíjely od stavu uprchlické krize. S oslabením tématu migrace oslabovaly i zainteresované skupiny a snížil se zájem běžných obyvatel o zapojení a aktivní působení v nich.

Paramilitární a domobranecké skupiny tvořilo široké spektrum osob různého ideologického zaměření, od čistě pravicových extremistů, přes bývalé členy ozbrojených sborů, příznivce výcviku střeleckých a bojových dovedností, vyznavače kurzů přežití atd., až po běžné občany obávající se o bezpečnost svou a svých rodin. Většina z nich zaujímala výrazně proruské postoje, které primárně pramenily z jejich protizápadní orientace – z odporu proti USA a nadnárodním společenstvím jako NATO či EU.

Pravicový extremismus

Pravicově extremistická scéna se koncem roku 2016 nacházela v krizi. Ke zlepšení situace jí v průběhu roku nepomohlo ani zaměření se na protiimigrační a protimuslimská témata, neboť vliv jejích představitelů v celém protiimigračním hnutí byl spíše menší. Vzhledem k postupné „vyčpělosti” tohoto tématu jej pravicoví extremisté, stejně jako další subjekty, pojímali většinou v širším kontextu – např. jako nesouhlas s EU a její politikou, protest proti stávající politické reprezentaci, vymezení se vůči „pražské kavárně“ atp. Většina ostatních témat, např. dříve tradiční protiromská rétorika, ustoupila až na výjimky do pozadí. V obdobném duchu se nesla i jejich kampaň před říjnovými krajskými a senátními volbami.

V souvislosti s protimuslimskými a protiimigračními aktivitami nespáchali pravicoví extremisté žádné závažné fyzické útoky. Vyšetřován a široce medializován byl začátkem roku případ napadení a pobodání, který ale pro závažné pochybnosti o samotném průběhu skutku nakonec policie odložila. S protiimigračními aktivitami byl také spojován únorový útok maskovaných pravicových hooligans na Autonomní sociální centrum Klinika, které se stalo terčem útoku spíše jako symbol levicových aktivit a nikoliv primárně pro svou proimigrační činnost.

Jinak se příznivci krajní pravice dopouštěli méně závažných, převážně verbálních přečinů. Jejich pachateli byli většinou pravicoví extremisté z řad hooligans, kteří mají na současné pravicově extremistické scéně největší sklony k výtržnostem či násilí.

Z počátku roku byly různé pravicově extremistické skupiny schopny jisté pragmatické spolupráce, zejména na lokální úrovni, ale v dalším průběhu roku docházelo k rozmělňování vzájemné podpory. Krajně pravicové politické strany, které nezískaly vyšší podporu veřejnosti, mají v současnosti zcela marginální význam. Jejich neúspěch v říjnových volbách ještě více posílil krizi krajně pravicové scény a vedl k jejímu dalšímu oslabení. Vedle politických stran byla aktivní i další malá pravicově extremistická uskupení, jejichž aktivity byly nevýznamné a nepředstavovaly z globálního pohledu výrazné bezpečnostní riziko.

Ke kontaktům mezi českými a zahraničními pravicovými extremisty docházelo nejčastěji na úrovni jednotlivců. Nejvýznamnějším projevem institucionalizované spolupráce bylo zapojení do evropské platformy Alliance for Peace and Freedom.

Nadále docházelo k pořádání pravicově extremistických akcí s hudební produkcí. Obecný charakter těchto akcí nebýval většinou otevřeně pravicově extremistický.

Levicový extremismus

Uprchlická krize v Evropě byla přetrvávajícím mobilizačním tématem i pro větší část krajně levicové scény, nicméně v důsledku menšího zájmu o toto téma u odpůrců migrace došlo paralelně k utlumení aktivit levicových extremistů na podporu imigrantů. Spolupráce mezi levicovými extremisty a různými občansko-právními aktivisty fungovala v této oblasti v rámci „boje proti společnému nepříteli“. Část levicových extremistů se skrze aktivity na podporu uprchlíků snažila získat nové podporovatele do svých řad, leč neúspěšně.

Bezpečnostní riziko představoval především boj antiautoritářů proti odpůrcům migrace, který se neomezoval pouze na pravicové extremisty. V průběhu roku docházelo opakovaně ke snahám narušit demonstrace jak pravicových extremistů, tak populistů, kteří svolávali protiimigrační shromáždění. Zvláště militantnější stoupenci se snažili fyzicky napadat své oponenty, nicméně až na výjimky k narušení veřejného pořádku nedocházelo.

Významným aktivizačním tématem a určitým stmelujícím prvkem pro velkou část krajně levicové scény bylo v průběhu roku Autonomní sociální centrum Klinika a okolnosti jeho provozu, neboť po vypršení roční nájemní smlouvy se stalo v březnu opět nelegálním squatem. Vedle alternativně smýšlejících aktivistů a podporovatelů squatterských a autonomních aktivit se v něm scházeli anarchisté, včetně stoupenců militantních směrů.

Pozornosti, projevů solidarity a podpory se centru dostávalo jak od antiautoritářských a trockistických skupin v ČR i ze zahraničí, tak od poměrně širokého spektra jednotlivců od některých politiků přes jednostranně zaměřené novináře až po některé názorově úzce orientované lidsko-právní aktivisty. Vyjadřovaná podpora často postrádala širší kritický pohled na všechny souvislosti, což se projevovalo zejména bagatelizací rizik plynoucích z levicově extremistických aktivit.

Antiautoritářské skupiny byly nadále fragmentované a nenašla se výraznější postava, která by je sjednotila. Jejich členská základna zůstala slabá. Úroveň aktivit anarchoautonomního hnutí byla přibližně stejná jako v předchozím období.

K výraznější změně oproti předchozímu roku došlo v modu operandi přímých akcí. Militantní anarchisté se v roce 2016 přihlásili pouze k jednomu žhářskému útoku. Se stejným či podobným cílem však využívali taktiku, při níž prostřednictvím poplašných anonymních e-mailů zaslaných do řady médií, policii či jednotlivým novinářům opakovaně nahlašovali uložení nástražných výbušných systémů, popřípadě další bezpečnostní hrozby.

Radikálně komunistická část levicově extremistické scény jako celek nadále stagnovala. Dílčí aktivizace se projevila jen u některých trockistických skupin, jejichž představitelé pořádali více vlastních akcí a snažili se o vlastní prezentaci na veřejnosti. Značná část jejich aktivit se odehrávala na internetu, zejména na sociálních sítích.

Zbytek radikálně komunistické scény byl roztříštěn do několika marginálních kolektivů, kterým se nadále nedařilo přivést do svých řad větší množství nových sympatizantů. Některé byly téměř nečinné, a to i na internetu.

2.5. Terorismus

Celosvětová situace v oblasti terorismu se v roce 2016 promítla do vývoje v ČR. Aktivity Islámského státu (IS) v Iráku a v Sýrii, stejně jako teroristické útoky jeho příznivců v evropských státech, vyvolaly negativní reakce mezi českými muslimy i českou většinovou společností. Na tento vývoj reagovala BIS intenzivnější činností v oblastech boje proti šíření islamistické radikalizace, aktivitám mezinárodních teroristických sítí a procesu zneužití migrace islamistickými teroristy k průniku do EU. Kromě toho se BIS věnovala problému kurdských milicí a jejich možné podpory, financování terorismu a působení zpravodajských služeb Íránu.

BIS zaznamenala několik jednotlivců, kteří se ve svých projevech inspirovali myšlenkami vycházejícími z islamistických ideologií. Nositelé těchto myšlenek však zůstali ve svých názorech osamoceni, nedostali v průběhu roku prostor k tomu, aby své názory a postoje mohli šířit v české muslimské komunitě, jejíž umírněný charakter tak byl zachován.

Oficiální muslimské organizace byly i v průběhu roku 2016 pasivní. Jejich vedení se pod okolnostmi způsobenými negativním vnímáním islámu a muslimů českou společností omezilo pouze na minimum mediálních výstupů. Aktivitu tak stále intenzívněji přebíraly organizace, které nebyly registrovány jako náboženská společnost. Šlo např. o soukromé islámské centrum, které se i s podporou některých českých konvertitů snažilo o prezentaci islámu a muslimů v ČR. Toto centrum se v srpnu výrazně podílelo na organizaci demonstrace „Muslimové proti terorismu“, jejímž cílem bylo vymezit se proti teroristickým aktivitám muslimů ve světě a poukázat na to, že muslimové v ČR s nimi nesouhlasí.

Jako jeden z radikalizačních faktorů muslimské komunity v ČR vyhodnocovala BIS projevy islamofobie. Islamofobní tendence části české společnosti se projevily v podobě několika akcí zaměřených proti muslimům a islámu v ČR. Šlo např. o pálení koránu před brněnskou mešitou, inscenované napadení Prahy Islámským státem, nebo zveřejnění seznamu teplických muslimských podnikatelů. Tyto akce nevyvolaly žádnou negativní reakci muslimské komunity.

BIS se podílela i na prověřování aktivit prvního občana ČR, který se rozhodl připojit se k bojovníkům IS. Tento člověk byl v Turecku zadržen a navrácen zpět do vlasti. Jako konvertita se radikalizoval prostřednictvím islamistické propagandy na internetu. V prosinci byl následně obžalován z přípravy zločinu teroristického útoku.

S kurdskou otázkou byla spojena událost, která zasáhla do česko-tureckých vztahů. V Praze byla na jaře otevřena propagační kancelář kurdských milicí YPG, která však byla v průběhu roku uzavřena. Jedním z důvodů byl nezájem místní kurdské komunity spojený s nedostatkem finančních prostředků.

BIS se mimo jiné věnovala aktivitám některých Čechů, kteří se zapojili do podpory kurdských milicí bojujících proti IS. Jejich počínání, kdy nelegálně překračovali hranice mezi státy blízkovýchodního regionu, bylo možné vnímat jako krajně nebezpečné. Pokud nebyli přímo ohroženi na životech, hrozilo jim minimálně obvinění z podpory terorismu. V těchto případech BIS nezjistila žádné informace o jejich podílu na činnosti, kterou by bylo možné hodnotit jako teroristickou.

Přestože se od roku 2015 počty islamistických radikálů odjíždějících z Evropy do Sýrie/Iráku snížily, zůstávaly bezpečnostním rizikem v roce 2016 zejména návraty těchto zahraničních bojovníků. Pozornost BIS zaměřila na zahraniční bojovníky, kteří v minulosti dobrovolně opustili ČR, aby se mohli připojit k IS. Nešlo o české občany, ale o cizince dříve žijící na našem území. Prioritním cílem BIS tak byla nejen detekce nových odjezdů, ale také zabránění návratu zahraničních bojovníků do ČR. BIS také věnovala svou pozornost rozkrytí stykových bází těchto rizikových osob, které by mohly využít při svém návratu do ČR. BIS se v průběhu roku podařilo díky novým poznatkům potvrdit předchozí odjezd jedné takové osoby k teroristickým organizacím v Libyi a Sýrii. BIS dále získala detailnější informace o osobních kontaktech jednoho zahraničního bojovníka, který žil v ČR a v roce 2015 se připojil k IS. Pro většinu navrátilců z bojů v Sýrii/Iráku nebyla ČR cílovou destinací, ale její území mohlo být podobně jako během roku 2015 využíváno k jejich dalšímu tranzitu dál do západní Evropy.

Jedním z určujících faktorů ovlivňujících bezpečnostní situaci v Evropě byla migrace ze severní Afriky, Blízkého a Středního východu. V této oblasti se BIS mj. zaměřovala na patologické jevy spojené se zneužíváním pobytových a azylových procedur migranty z uvedených regionů. Účelové sňatky s občany některého ze států EU nebyly jediným sporným způsobem, jakým se tyto osoby snažily legalizovat svůj pobyt. V ČR byl zaznamenán v Evropě rozšířený jev, kdy migranti v azylovém řízení uváděli nepravdivé údaje, které nelze spolehlivě ověřit. Často šlo o smyšlené pronásledování teroristickými uskupeními v zemích jejich původu. Opakovaně se také objevovaly snahy zneužívat statut povolení k pobytu na území ČR za účelem studia. Na našem území působilo několik soukromých vzdělávacích společností, jejichž hlavním obchodním plánem bylo zjevně vytváření zisku z poplatků za zajištění povolení k pobytu v ČR cizincům za účelem studia. Další využívanou možností, jak snáze proniknout do schengenského prostoru, byly rehabilitační a léčebné pobyty nebo doprovod pacientů – účastníků těchto pobytů. Tímto způsobem mohou na naše území proniknout osoby s vazbami na islamistické sítě, které operují v severní Africe nebo na Blízkém východě.

Mimo výše uvedené zaznamenala BIS na našem území působení uzavřené etnické komunity původem ze střední Asie, jejíž členové jsou žadateli o azyl v ČR. Integrace této komunity je vzhledem ke kulturním odlišnostem a vyznávané specifické formě islámu komplikovaná. Její uzavřenost, vyplývající ze striktního dodržování principů radikálního výkladu islámu, a s tím spojené projevy nepřátelství vůči české společnosti byly bezpečnostním rizikem. Tato komunita působila odděleně od zavedené české muslimské komunity.

BIS v roce 2016 monitorovala dění i v dalších etnických komunitách, ve kterých je dlouhodobě zaznamenaná vyšší míra kriminality. Ta je z hlediska problematiky radikalizace vážným rizikem, protože v posledních dvou letech se stále více pachatelů teroristických útoků v Evropě radikalizovalo ve věznicích, v prostředí zločineckých gangů, pouličních kapsářů či uživatelů drog. Jednou z takových společenských skupin ohrožených kriminalitou a možnou následnou radikalizací je maghrebská (7) komunita. Někteří Maghrebané poměrně často páchali trestnou činnost, jako jsou podvody, krádeže či distribuce drog. Některé osoby maghrebského původu žijící v ČR tak potvrzovaly zkušenosti ze západní Evropy, kde komunity Maghrebanů patří mezi společenské skupiny, u nichž se projevují potíže s integrací do západní většinové společnosti.

BIS se v oblasti hrozeb spojených s šířením islámského extremismu a terorismu zaměřovala mimo jiné i na aktivity Iráčanů, kteří byli v minulosti úzce svázáni s bývalým iráckým režimem Saddáma Husajna. Obecně totiž platí, že jádro teroristické organizace IS tvoří právě příznivci bývalého iráckého režimu. V ČR v prostředí irácké komunity působili jedinci, kteří mají minulost spojenou s vládním a bezpečnostním aparátem bývalého iráckého režimu, nicméně v roce 2016 se mezi nimi neobjevil jedinec, který by představoval riziko pro zachování bezpečnosti ČR.

Bez ohledu na diskuse o rušení sankcí proti Íránu se BIS opět soustředila na zpravodajské aktivity této země. Íránské zpravodajské služby byly v Evropě nadále velice aktivní. BIS zaznamenala působení osob podezřelých ze zpravodajských aktivit ve prospěch Íránu také v ČR. V roce 2016 sice nebyla naplněna hrozba, kterou Írán v souvislosti s podporou terorismu obecně představuje, jeho možnosti útočit na území Evropy ale zůstaly nedotčeny. V této věci mu je významným spojencem libanonské teroristické hnutí Hizballáh, které je v Evropě také skrytě aktivní. Logistická činnost tohoto hnutí byla zaznamenána i v ČR.

Boj proti terorismu snad ještě více než v předchozích letech potvrdil důležitý význam mezinárodní spolupráce, bez které by nedošlo k odhalení mnoha teroristických útoků a k následnému přijetí opatření, kterými jim bezpečnostní složky zabránily. Teroristické sítě přímo či nepřímo navázané na IS a další džihádistické organizace rozšířily svoji působnost nejen celoevropsky, ale v jistém smyslu téměř celosvětově. Globální šíření terorismu bylo umožněno vysoce účinnou džihádistickou propagandou šířenou v prostředí sociálních sítí. Vysoká efektivita byla zaručena menším důrazem na ideologické nuance, ale o to větší prezentací absurdně brutálního násilí. Tento zjednodušený komunikační kód teroristů se uchytil a přivábil mnoho dobrovolníků zejména do řad IS. Přestože je konec organizační struktury IS v následujících letech nevyhnutelný, budou bezpečnostní rizika terorismu nadále přetrvávat kvůli nenávisti, kterou zasel prostřednictvím své propagandy.

2.6. Proliferace zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, konvenčních zbraní a výbušnin

Jaderné, chemické a biologické, tj. bakteriologické a toxinové, zbraně hromadného ničení a jejich nosiče (ZHN) jsou v ČR z mezinárodního obchodu zcela vyloučené. Zákonná opatření (8) vyplývají z mezinárodních smluvních závazků ČR bránit šíření (proliferaci) ZHN, jakými jsou mj. mezinárodní kontrolní režimy (9).

Úkolem BIS je v této oblasti včas informovat o konkrétních událostech, jevech nebo trendech spojených se zahraničním obchodem s kontrolovanými položkami a obcházením nebo nedodržováním dalších závazků ČR ze sankčních opatření mezinárodního společenství proti konkrétním zemím, subjektům nebo entitám.

K dlouhodobě proliferačně nejrizikovějším zemím patří KLDR, Írán a Sýrie. Pro výzkum, vývoj a výrobu ve vojenských programech tyto země v zahraničí poptávají nejrůznější zařízení, speciální materiály, technologie i know-how, a to i s parametry mezinárodně kontrolovaných položek. Vývozy takového zboží a přijímání plateb za ně mezinárodní sankce znemožňují, a proto jsou k takovým obchodům využívané různé formy jejich zakrývání s cílem znemožnit identifikaci skutečných uživatelů vyváženého zboží. K tomu obě strany obchodů často využívaly reexporty zboží ze třetích zemí, např. z Číny do KLDR nebo ze Spojených arabských emirátů a Turecka do Íránu, na který se i přes zmírnění mezinárodních sankcí v oblasti jaderného programu nadále vztahují sankce na konvenční zbraně a raketový program.

Jedním z cílů sankčních opatření EU proti Rusku bylo zamezit dodávkám do ruských zbrojovek. Obcházení či porušení taxativních výjimek z těchto sankcí je neplněním předpisů EU se všemi dopady pro členskou zemi. I v roce 2016 BIS zaznamenala vysoce tolerantní přístup k využívání výjimky na dokončení obchodů uzavřených před přijetím sankcí proti RF, tj. před 1. srpnem 2014.

U vývozů vojenského materiálu z ČR byly zásadní požadavky mezinárodního společenství vyplývající z tzv. zbrojních embarg Rady bezpečnosti OSN, EU a OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), např. proti Jemenu, Somálsku nebo Ázerbájdžánu. Některé povinnosti spojené s vývozy mezinárodně kontrolovaných položek do zahraničí se týkaly také nakládání v ČR, např. u kazetové munice, která je vyloučená ze zahraničního obchodu s vojenským materiálem (10), včetně zprostředkování (brokeringu) zahraničního obchodu. BIS identifikovala konkrétní tuzemskou internetovou nabídku kazetové munice a submunice, přestože se soukromoprávní subjekty v ČR mohly podílet pouze na její likvidaci a jiné držení kazetové munice pro obchodní účely bylo zákonem vyloučeno.

S rozvojem internetových obchodů rostl počet nabídek a poptávek i po dalších rizikových komoditách, včetně prekurzorů výbušnin. Ještě větší riziko představovaly internetové návody k přípravě nebo výrobě funkčních výbušnin nebo výbušných nástražných systémů, a to i s některými poměrně zdařilými audiovizuálními návody. Proto BIS informovala oprávněné orgány o konkrétních poznatcích a upozorňovala na neplnění nebo obcházení zákonných povinností, lobbistické snahy o rozvolňování kontrolních mechanismů pro nakládání a zahraniční obchod, které se ale týkají i skutečně rizikových komodit, k jejichž zneužití v zahraničí dochází.

 


« zpět
Chcete být informováni
o aktivitách iniciativy
NE základnám?

Doporučujeme:
Neza facebook Neza youtube Neza flickr Neza twitter Neza wiki Britské listy Czech Free Press