Níže přinášíme přepis toho nejzajímavějšího z nedávného vystoupení české rozhlasové legendy a nestora žurnalistiky, signatáře Charty 77 pana Jana Petránka (Český rozhlas 6, 7.10.2007, 18:10 – pořad „Názory a argumenty“). 


A tady když má být umístěn radar u nás a v Polsku rakety a mluví se o Íránu, tak mám pocit, že někdo ze mně dělá hlupáka. Protože tento systém – rakety v Polsku, radar u nás – a íránská hrozba – to mi spolu nesedí. Myslím si, že tady se prezentuje něco, aby to bylo prosazeno a skutečný důvod je jiný.

Když se podíváte co je možné, aby ten radar hlídal od nás a řeknete si: tak já jsem americký stratég a bojím se příštích konfliktů. Co skutečně může do dvaceti let hrozit? Mohou to být především převraty, mohou to být nebezpečné domácí situace – v Bělorusku, na Ukrajině, v Rusku.

Ten radar chytá jenom 45% íránského území, čili pro Írán to je myslím dost zbytečné. Zato celou severní Afriku kryje. A severní Afrika – od Maroka přes Alžírsko, Tunisko, Libyi,  Egypt – to je v příštích deseti, patnácti, dvaceti letech prostor, kde může dojít zcela viditelně k revolucím, ke strašným konfliktům. 

A dokonce ten radar vidí až dál za rovník, čili nejde jenom o samotný Maghreb, jenom o tu severní Afriku. Zároveň si Američané mohou pohlídat západní Evropu a to až po Island – … celou severní část globu, s vojenským potenciálem a s dopravním potenciálem hospodářským – prostě normální přeprava zboží – to ohlídá taky (ten radar) u nás.

Jestliže Amerika si myslí, že v příštích deseti, patnácti let… bude Rusko třeba nebezpečné, tak chápu, že to takto koncipuje, ale je pro mě naprosto nepřijatelné, že se to vztahuje k Íránu jako takovému.

A pokud by ovšem šlo o to, aby radar pomáhal – kdyby už tu byl – k mezinárodnímu porozumění, potom bych byl pro to, aby to skutečně byla záležitost NATO, což jak tady kolegyně u mikrofonu (tisková mluvčí iniciativy Ne základnám Ivona Novomestská – pozn.) říká, není, no opravdu ne(ní). 

Vezměte si zcela jasná vyjádření francouzských a německých politologů a stratégů a těm to nevoní, protože v tom vidí, že Amerika se usadí v Evropě a ta Evropa, Evropská unie by hrozně ráda hrála už svoje vlastní housle, pokud jde o militární záležitosti a v tom případě i ten radar by neměl být americko-českou záležitostí nebo vyloženě takovou, ale když už, tak by měl být propojen – koneckonců i s Ruskem, neboť přece ve strukturách atlantického paktu je něco, co se nazývá Rada Rusko-atlanticky pakt, čili tady já nemohu říct, jestli jsem pro nebo proti, protože odpověď by závisela na tom, vnímám-li nebezpečí nejenom na východě, ale i na tom jihu a to, jak se bude vyvíjet celoevropská situace. 

(…)

V pátek odpoledne moskevská duma … já jsem to sledoval v .. přímém přenosu, vyslovila nesouhlas s tím (s radarem – pozn.) a motivovala to tím, že Amerika skutečně poukazuje, že ji jde o Blízký východ a zároveň že to vnímá ruská strana jako vyloženou hrozbu proti sobe. …

Otázka moderátora Ondřeje Konráda: ale nicméně (ted(y) tu hrozbu nějakých konfliktů v těch příštích desetiletích vyloučit nelze, podle Vás?

Ale mít dneska na to radar a stavět to je jako kdybych vyvíjel vakcínu proti nemoci, o které čekám, že snad bude za pět let. Tak to já si prosím myslím mohu počkat.

Neboť já jsem byl jeden z těch, který byl pozván na … letadlovou loď Eisenhower … a tam jsem byl najednou v místnosti plné televizorů a viděl jsem od amerického břehu jakékoliv místo na zeměkouli. Stejně tak Írán a cokoli může být hlídáno z jakékoliv válečné lodi, která je moderně vybavena, může to být hlídáno z družic, čili tady si myslím, že dělat z českého radaru něco bez čeho se bezpečnost civilizačního prostoru neobejde je tak trošku vyrážet otevřené dveře.

Já si myslím, že je spousta dalších možností, jak to ohlídat. A možná, že by Evropa s Ruskem se měly skutečně dohodnout na tom, že tedy budou mít pod kontrolou všecko – bude-li ten radar – tak co ten radar uvidí, aby všichni, protože – víte kdy války nejvíc hroz? Když je naprostá nedůvěra k tomu, co dělá ten druhý. A tady je možné se právě hlubokou debatou nad problémem radaru domluvit o tom, aby si vedoucí státníci a generální štáby víc věřili. 

Pokud vám samozřejmě ruský náčelník generálního štábu Jurij Balujevskij řekne tak vy mluvíte o Íránu ale ty rakety v Polsku jsou 200 km od hlavní námořní ruské základny v Kaliningradu, no tak jak myslíte, že si to budeme vysvětlovat?

Tady je skutečně celá řada silných argumentů a ten nejsilnější argument je v tom, co říkal třeba Putin, když byl v Mnichově na tom shromáždění bezpečnostním evropském, jak v květnu 1990 generální tajemník atlantického paktu řekl: máte mé slovo, že se nebudeme rozšiřovat nad struktury, které tu jsou. No a pokud se rozšiřují, no tak ta nedůvěra z ruské strany je velice snadno vyargumentovatelná.

V okamžiku kdy vidi(m), že určitá vláda – nynější americká – nebyla schopna mít promyšlenou strategii (ohledně Iráku), já jí málo věřím, že má promyšlenou strategii, která se týká radaru v Čechách … 

Já chci stavět obranu Evropy ve spolupráci jasně toho strategického štábu NATO s přizváním Ruska, jehož vojenský rozpočet dělá 4% vůči americkému – proto opravdu si myslím, že tento radar by byl namířen hlavně na východ proti někomu, kdo patnáct let nebezpečný této zemi nebude – v tom třeba absolutně nesouhlasím s Václavem Havlem. …

16. října bude jistě celý svět stříhat ušima, protože Vladimír Putin se ocitne v Teheránu – 16. října bude takzvaný.kaspicky summit, a na tom kaspickém summitu budou prezidenti okolo Kaspického moře – čili jak ten teheránský Ahmadínedžád, tak tam bude samozřejmě prezident z Baku, z Ázerbajdžánu, prezident z Turkménie a prezident z Kazachstánu – a budou se tam bavit hlavně o tom, jak tento region může posloužit světu k hospodářskému rozvoji … ta deklarace, která se tam má připravovat, by měla přinutit a přitlačit Írán k tomu,  aby dále zaručil hospodářskou spolupráci s celým tím regionem a dodávky energie – to znamená nafty i plynu – jak do Japonska, tak do Evropy. 

(Další host pořadu, tisková mluvčí iniciativy NE základnám Ivona Novomestská v této souvislosti dodává: Írán se snaží, vyjednává vlastně s Evropskou unií o tom, jestli by nešla otevřít ropná burza v eurech a to si myslím, že je jeden z těch klíčových důvodů, o kterých se nemluví, proč je Írán pro Ameriku takovou hrozbou.)