Zachytil jsem zde několik poznámek o řízeném kolapsu WTC. Jelikož jsem absolvoval tři semestry ocelových konstrukcí a část jedné přednášky (i část skript "Ocelové konstrukce 20" , ČVUT, je tomuto věnováno) věnoval přednášející prof. F. Wald této události, tak vám mohu sdělit svůj úhel pohledu. Výškové budovy a mrakodrapy jsou společně s mosty high-tec stavitelství a jsou to konstrukce velmi složité, či - li moje znalost problematiky je velmi nízká nicméně opírá se o profesionální background.
Obecně lze mluvit o zázraku, že konstrukce vydržela tak dlouhou dobu plnit svoji nosnou funkci (kdyby byla destrukce plánovaná, tak by asi byl kolaps lépe a efektivněji proveden). Konstrukční systém WTC byl takzvaný "tube in tube" což je systém subtilnějších sloupků uspořádaných ve dvou vrstvách (jedna po obvodu, jedna v centru dispozice). Sloupy vlivem velké hustoty jejich umístění a jejich vzájemného propojení horizontálními prvky, spolupůsobí a chovají se jako dvě trubky v sobě. Tvoří tak jakousi mříž jejíž úlomky vyvolaly pravděpodobně u jednoho diskutéra dojem roztříštěných sloupů.
Po nárazu letadla bylo porušeno cca 60 % sloupů a v inkriminovaném podlaží propukl požár. Minimální požární odolnost ocele je fatální. Věřte nevěřte, ale dřevěná konstrukce vydrží za požáru déle, než kce ocelová. Pokles únosnosti např. dřevěných kcí je způsobem ztenčováním (ohoříváním) průřezu, kdežto ke kolapsu ocelových konstrukcí dochází při zahřátí na určitou teplotu a celá konstrukce se téměř okamžitě zhroutí. Přesně to se stalo u WTC. Poměrně dlouhou dobu konstrukce stála (na pouhých 40 % původních pilířů!!!) až došlo k takovému zahřátí, že došlo k velkému poklesu pevnosti ocele (už tak byly sloupy přetížené, z důvodů absence 60% zborcených) a nárustu deformace. Konstrukce dimenzovaná na statické zatížení (zanedbáme dynamické účinky větru)nemohla udržet pohybující se masu podlaží nad místem požáru a z těchto důvodů se budova zřítila vertikálně "do sebe".
Situace se dá přiblížit pneumatickým pístem: tlak vzduchu = pevnost oceli, píst je zatížen = tíha podlaží nad místem nárazu, propíchnutí pístu = náraz letadla, ztráta tlaku v pístu = pokles pevnosti ocele, vlivem zatížení se píst zasouvá dolů = kolaps.
Doufám, že jsem důvody zhroucení vysvětlil srozumytelně. Přeji pěkný večer.