Není to tak dávno, co o rozmístění prvků protiraketové obrany jednali Američané i s Maďarskem, na jehož území již měli svou vojenskou základnu. Oficiální žádost ale nakonec přišla jen Praze a Varšavě. Jak k tomu došlo se pokouší zrekapitulovat následující příspěvek.


V červenci 2004 informoval britský deník The Guardian, že Spojené státy vedou rozhovory vedle České republiky a Polska i s Maďarskem a dokonce Rumunskem a Bulharskem.

Aneb kdo se chytí do sítí...

...na rozdíl od jiných horlivců, Maďarsko to nebude:

„Ministerstvo zahraničí … vyloučilo Maďarsko … jako potenciální místo pro navrhovanou americkou protiraketovou základnu,“ informuje o rozhodnutí Budapeště londýnský International Institute for Strategic Studies v článku Hungary rejects US missile base link.
 
O něco dříve, na konci května 2007 konstatuje totéž francouzské rádio RFI: „… Maďarsko odmítlo přijmout na svém území raketový štít. Obávalo se reakce Moskvy.“ 

S Maďarským odmítnutím vzrostly „šance“ České republiky, že to bude ona, kdo nakonec vyhoví Georgi W. Bushovi, jak tvrdí Český rozhlas.

A skutečně, na konci března 2007 oznámil Patrick O´Reilly, zástupce ředitele americké Missile Defense Agency (MDA), že Maďarsko nebylo požádáno o rozmístění „jakéhokoliv prvku amerického kontroverzního raketového štítu“ (noticka Hungary not part of US missile shield). 

Na konečný (nej)užší seznam „kandidátských“ zemí se tak (opět) zařadila/vrátila „stará dobrá“ Anglie, konstatuje britský deník Daily Telegraph ("Britain seeming to have replaced Hungary on the final shortlist").